Tony Moly: Panda's Dream Eye Make-up Remover Pad

Odličovací ubrousky jsou fajn. Jen škoda, že u nás jsem ještě nikdy nepotkala nějaké, které by byly levné a dobře odličovaly. Takže si trapně musím objednávat nějaké ty korejské.

Tony Moly: Panda's Dream Eye Make-up Remover Pad se mi líbily hlavně svým balením. Je tam naprosto neodolatelná panda, 40 odličovacích tamponků a stálo to 100kč. Pravda, je to už trochu hýření a jedno odličování vás vyjde 2,50 a víc (podle toho kolik tampónků spotřebujete). Ale na cesty je to skvělý, i co se týče zavírání tohohle balení.

Ingredience bych zas raději moc nestudovala, ostatně mě taky nikdy moc nezajímají. Důležitý pro mě je, že mi to dokáže sundat makeup z obličeje a nepálí to v očích. Bohužel nemám tu trpělivost se odličovat podle napsaného návodu, takže přikládání tampónků na oko a čekání předepsaných 10s se nekoná. Prostě drbu.

Nacucanost je skutečně famózní. V postatě jedna z nejlepších s jakou jsem se zatím setkala. Bohužel vatové tampónky jsou opravdu jemné a velmi často jich vytáhnu několik najednou. Naštěstí se tam dají zas narvat zpátky.

Odličovací schopnost je taky úžasná. I tu blbou řasenku, která je jinak všechnoodolná (včetně oleje) to dokáže relativně slušně sundat...při trošce drbání. Kdyby tohle dělali jako vodičku v lahvičce, tak si to pořídím. Odličovací tampónky samotné jsou za tuhle cenu na mě už trochu drahá sranda a tak jsem ráda, že jsem je vyzkoušela, ale znovu je pořizovat nebudu.

Takový to vychloubání co jsem dostala k vánocům

Po vánocích je na blozích obvyklé si trochu pohonit ego a ukázat všem ubožákům jak děsně je člověk bohatý a jaký nový Diory, Lanviny a podobný známý jména nafasoval. Obvykle je to proložený instagramovkama s cukrovím, nazdobený stromek a samozřejmě štědrovečerní stůl. Ano není nic lepšího než místo klidného usednutí ke společné večeři, poskakovat okolo stolu a půl hoďky a fotit jídlo. Toho se u mě naštěstí nedočkáte.....no i když, tak možná trošičku a ve veselejším duchu.

Takže honění ega začneme těma instagramovkama štědrovečerní večeře. Jelikož jsem klikař, tak jsem večer před štědrým dnem prozvracela a tak druhý den nebyla chuť na bramborový salát. Nadělila jsem si tedy zlevněný jogurt z Marks & Spencer.

Pak následovala chvilka odpočinku, protože jsem byla hrozně unavená. Jsem totiž ke všemu ještě nemocná, beru antibiotika, smrkám a kašlu jak o život. No a když jsem si odpočinula, tak se tedy šlo rozbalovat. Ještě zmíním, že na vánoce jsme tu měli mít kamaráda, aby nebyl doma sám, ale kvůli mé nemoci odmítl aby to nechytil. Chápu, že vidina na 39 horečky a smrkání spojené s krvácením ho zrovna nebere. Tak jsme si jen vyměnili koupené dárky. Ten blázen přinesl něco fakt obrovského a těžkého pro mě. Naprosto jsem netušila co a o to větší byla radost při rozbalení.

Logona: Lavaerde - Bílá lávová zem

V komentářích u nedávného článku o péči na vlasy, mi milá slečna s přezdívkou Mii podala poměrně slušný seznam co dělat s vlasama aby vypadaly snesitelněji. Nelenila jsem a vyzkoušela hned její bod číslo jedna, tedy lávovou zem.

Jelikož jsem hodně odbarvovaná, je pro mě vhodná spíš bílá zem. U té hnědé bych se podle popisků mohla dočkat nechtěného přebarvení. Ok, využila jsem výletu do Drážďan a mrkla se tam po ní. Bohužel neměli prášek z kterého bych si to míchala, ale rovnou namíchaný krém, no neva, aspoň s tím nebude tolik práce a na vyzkoušení to stačí.

Nebudete tomu věřit, ale byla jsem nadšená. Naprosto neskutečně nadšená z naprosto neuvěřitelného objemu vlasů který mi to udělalo. Sem se vám i vyfotila aby se neřeklo.

Ale abych nepředbíhala, popíšu to celé od začátku. Nikdy jsem neměla moc ráda přírodní věci, nebrali mě, neměli zajímavé obaly, nevypadali nijak roztomile ani luxusně. Dost často mi slovo "přírodní" evokuje nějakou chlupatou lesanu, která na sebe plácá dost podezřelé práškové konzistence bez parfemace a větších účinků. Takže jsem přirozeně byla při kupování tohohle údajného zázraku na vlasy dost skeptická.

Samozřejmě jsem si předtím nezapoměla přečíst promo kecy o tom jak je to plné kaolinu a odmastí to vlasy/pokožku bez toho aby jí to odmastilo moc....Nevěřila jsem ani slovo a nebylo mi jasné jak se s nějakým bahnem dá umýt hlava.

Při prvním použití jsem chvilku nerozhodně seděla ve vaně a koukala na obsah co jsem si z tuby právě vymáčkla do dlaně. Hodně teoreticky bych si to měla vetřít k do pokožky na hlavě a pak...sem vlastně nevěděla co. No vetření na přesné místo je u mě, po té co si namočím vlasy, poměrně těžká záležitost. Vlasy jsou totiž všude, jsou zacuchané, nejdou od sebe a dostat se tak na určité místo (ke kořínkům vlasů) je prostě problém. Ale nakonec jsem to tak nějak zvládla i když myslím, že i zbytek vlasů si hlíny užil docela dost.

Co mě neskutečně štve je, že hlínu prostě nenapěníte. Já jsem zvyklá si na hlavě vytvářet opravdu hodně pěny a když tam není, mám pocit, že ty vlasy nebudou umytý. Navíc jsem toho bahna musela vyplácat poměrně dost. Jsem asi levá a neumím si dát na hlavu jen trošku. Vždycky jsem se pokusila někde rozdělit vlasy a na vzniklou plešku dát bahno. Tak pětina tuby je po jednom mytí pryč.

Po opláchnutí taky pocit nic moc. Vlasy trochu zacuchaný a navíc mi to vyžralo růžovou barvu do světlejšího odstínu, místama i do blond. Ale když mi vlasy uschly, tak to bylo něco. Koukala jsem na sebe do zrcadla jak na zjevení. Takový úžasný objem vlasů už jsem dlouho neměla. Pravda, konce byli hodně suchý a potřebovali by nakombinovat s nějakou extra péčí, ale jinak fakt bomba. A hádejte jak dlouho mi ten úžasný objem vydržel. Pět dní! Ano fakt celých PĚT dní než to začalo plihnout a bylo třeba si zase umýt hlavu.

Intervaly mytí hlavy mám celkem daleko od sebe. Jsem člověk kterému stačí si umýt hlavu tak dvakrát do týdne, ale nikdy nemám na hlavě celou dobu něco takového. Vždycky mám splihlé vlasy, tedy pokud se nenačančám na nějakou fotku sem na blog.

Takže ve finále musím lávovou zem hodnotit velmi kladně, protože i když jsem levá na její aplikaci, tak její účinek se mi hodně líbí. Jen příště asi pořídím prášek a budu si to míchat sama. Předem namíchané balení za nějakých 250kč není zas tak levná sranda.

Holika Holika: Baby Silky Foot One Shot Peeling

Čas se nachýlil a tvrdá kůže na nohou už se nedala déle snášet, tak jsem si měla možnost užít další chemický peeling. Jeeej.

No né že bych byla zrovna nadšená z myšlenky, že zas budu 14 dní trousit kůži kudy projdu. Jenže mě prostě pilování ani mazání a zjemňování nijak moc nepomáhá. Nechtělo se mi zkoušet stejnou masku jako posledně a rozhodla jsem se pro jednu od Holika Holika, protože cenově byla relativně příznivá (4830won) a recenze na ní taky nebyli nijak vyloženě zlé.

Trochu mě překvapilo, že všechno bylo v krabičce a nepřišli mi jen samotný pytlíky na nohy, ale tak pěkná krabička je vždycky plus. S jucháním jsem nafotila ještě obsah a už si rvala pytlíky na nohy. Je to jednoduchý. V tom co vypadá jako chodidla je emulze, ta se naleje do těch pytlíků co si navlečete na nohy, nechá se to tam hodinku a půl a pak si nožky opláchnete vlažnou vodou. Toliko návod.

Baviphat: Woori Gokmul Nut Mask Sheet

Kdysi jsem už zkoušela fazolovou variantu téhle Baviphat masky a byla s ní víc než spokojená. Teď jsem našla v krabici zapadlou tuhle chudinku (na fotce to je ta hnědá), která tam čeká už dýl jak půl roku. Byla chuť i čas si masku udělat a hlavně byla spousta zvědavosti jaká bude.

První co musím zmínit je vůně. Už po rozdělání pytlíčku ucítíte něco jako když na vánoce melete lískové ořechy do cukroví. Děda o mě kdysi tvrdil, že jsem veverka protože ořechy jsem jedla kdykoli byli poblíž a když byl podzim, vydržela jsem na zahradě v pyžamu kamenem louskat ořechy třeba hodinu. Takže pro mě voní moc hezky.

Bod dva proč si jí pořídit je pro mě její velikost. Naprosto skvěle mi padne na obličej a nemusím jí různě nastřihávat jako jiné masky. Třetí důvod je její nacucanost, víc mokrá byla akorát maska od My Beauty Diary z které obsah vyloženě kapal.

Použití masky je stejné jako vždycky. Plácnout na obličej, 15-20min to tam nechat, pak masku sundat a zbytek emulze vmasírovat do obličeje. Ve výsledku vidíte, že vaše pleť je vyživenější, lesklejší a póry jsou stažené. Škoda jen, že efekt není trvalý.

Baviphat plátýnkové masky jsou pro mě zatím stále jedny z nejlepších. Dají se sehnat v podstatě za 20kč za kus a to je prostě víc než fér cena za takovýhle výkon.

Proč jsou plastické operace a úpravy těla v roce 2014 stále trochu tabu?

O sepsání tohoto článku jsem přemýšlela skoro celý rok. Má spoustu pro i proti, ale myslím, že je to něco nad čím by stálo za to se zamyslet. Bylo pro mě velké dilema, zda dávat fotky, obrázky, videa nebo raději ne. Pro klid duše jsem se rozhodla raději pro variantu ne, jelikož to často není moc pěkný pohled a nerada bych někomu způsobila trauma. Myslím, že pokud někdo bude chtít, sám si už potřebné materiály dohledá. Ráda bych všem rýpalům připomněla, že se jedná čistě o mé názory a v některých případech i zkušenosti, takže pokud nezažili něco podobného, ať si laskavě své odsuzující komentáře nechají pro sebe.

Když dnes v České Republice někdo řekne: "Byl jsem na plastické operaci.", stále je považován za bývalého Quasimoda, ženu co si nechala zvětšit prsa, člověka který neví co s prachama a obecně se na něj kouká skrz prsty. Když žena řekne: "Byla jsem na liposukci.", každý si hned začne představovat velrybu s velikostí kalhot 58. Velká otázka je proč? Vždyť přece máme rok 2014 a jakékoliv úpravy těla by neměli být něco co je společností považováno za špatné či podřadné.

Když mluvím o jakýchkoliv úpravách těla, nemám na mysli již zmiňované operace, ale i tetování, piercingy, split jazyka, jizvení a jiné chutnosti. Je přece každého věc co na sobě má namalované, kde je propíchaný nebo jestli si nechal přišít třetí ňadro. Komukoliv mimo tu konkrétní osobu by to mělo být ukradené, protože on s tím na těle nechodí. A krásný český rádoby výrok "Se na to musim koukat" si může strčit za klobouk, protože my tetovaný se zas musíme koukat na něj.

Nejprve však chci probírat plastické operace a liposukce. Je mi trochu líto, že tenhle článek asi stejně nikdy nebude číst ona cílová skupina, která by měla. Třeba by se naučili neodsuzovat a svět by byl zas o kousek hezčí místo k žití. Pěkně se usaďte, uvařte si kakajíčko a udělejte dostatek času, dneska to bude fakticky dlouhý povídání.

It's Skin: Babyface Petit Blusher - Pure Lavender

Značku It's Skin mám ráda a znám hlavně díky řadě Babyface. Samozřejmě mají toho mnohem víc než jen tuhle řadu, ale často jsou výrobky takové jemné a pastelové, což vypadá hezky a čistě.

Balení Babyface výrobků je prostě bomba. Ksichtík na výrobku je vidět skrz plastikový obal s křidýlky a celé to působí tak roztomile a trochu andělíčkovitě. Někdo prostě ví jak odlišit výrobek a nalákat zákazníky.

Marně přemýšlím jestli tohle nebyl můj druhý pokus o tvářenku, mám takový pocit že jo. První byl asi Etude House: Sweet Recipe Cupcake. No každopádně pokus tak úplně nevyšel a tvářenka i když je naprosto skvělá a má takovou tu nadýchanou chlupatou houbičku, je i na mě kurevsky světlá.

Ono to z těch fotek není moc poznat, ale v podstatě na kůži vypadá jako bílý pudr s nádechem do světle fialova což světlost ještě umocňuje. Takže jako tvářenka není moc použitelná pro kohokoliv kdo není japonka nebo lolita. Člověk s ní musí být při nanášení vážně opatrný aby si nevytvořil na obličeji světle fialový pruh jako vidíte dole na fotce kde jsem to úmyslně trochu přehnala. Obvykle to řeším tak, že nanesu tvářenku přiloženou houbičkou a následně ten strašně světlý pruh rozpatlám štětcem. Výsledkem je skoro neviditelná světle fialová tvář.

Co se týče výdrže, nemůžu jí bohužel moc hodnotit. Po rozetření štětcem se na tváři stane tak nenápadou, že fakt nedokážu pozorovat zda tam večer pořád je. Tipuju že jo.
Pokud jste praktická a cestující žena, asi to nic pro vás nebude, tyhle cute kulatý balení jsou zbytečně velký. Na doma je to však fajn a díky tomu obličeji na balení tohle určitě není poslední Babyface výrobek co mám, jen asi příště zkusím tvářenku v jiném odstínu. Za 150Kč to není špatná koupě a nelituju jí.

Hello Kitty lesk na rty z Douglasu

Dneska to bude spíš takový krátký výkřik do tmy než seriózní článek. Asi víte, že mám ráda Hello Kitty. No tak jsem natolik trapná a dětinská, že jsem nedávno vyštrachala svůj starý lesk na rty (starý znamená kupovaný někdy před rokem) a zas jednou ho použila.

Aby to nebyla nudná fotka, dala jsem ho podržet jednomu potvorákovy z Gears of War. Vidět ho jeho emzácký kámoši, asi se mu navěky budou smát.

Lesk jsem sehnala v Douglasu, kde obecně seženete dětinské věci jako Hello Kitty pěnu do koupele, Monster High mýdlo, Ironman a Spiderman pěny a tak různě. Bohužel z obalu se toho člověk moc nedoví, maximálně že je to ofiko licencovaný Sanriem, nechala to vyrobit The Beauty Care Company, která dělá i ty ostatní licencovaný věci jako Monster High. Ještě se dozvíte, že lesk je s příchutí/vůní růže a tím to končí.

Balení je takové to klasické, lahvička s víčkem v kterým je taková ta tyčinka. Nic extra, ani vůně a chuť nejsou nic extra, jemné růže neurazí ani nenadchnou. Lesk samozřejmě na rtech lepí, ještě jsem nepotkala nějaký co by nelepil, ale udrží se tam, necestuje a časem trochu zaschne. Víc nechci, stejně díky mastné pleti lesk používám minimálně, stačí že se mi leskne zbytek obličeje, nemusí ještě rty.

Nejlepší na celém lesku je obrázek Hello Kitty a malá korunka na šňůrce přidělaná k víčku. Přiznám se, že kdyby tam ta korunka nebyla tak to snad ani nekoupím, jsem trochu jak kočka a musím si s ní pořád hrát.

Innisfree: Green Christmas

Konečně to vypadá že se s vánočníma edicema roztrhl pytel. Narazila jsem na dvě další, jedna z nich byla Peripera, která už od vydání filmu Frozen nabízí kosmetiku s Elzou, sněhulákem a tak dál. Což je sice hezké, ale už poněkud neaktuální a to že je zima a vánoce tomu sice trochu pomůže, jenže ani tak mi to nestojí za článek. Kdo chce, bude si to muset dohledat sám.

To co mi za článek stojí je Innisfree vánoční edice. I když tuhle značku až tolik nepoužívám, musím říct, že edice se povedla a krásně navazuje i na kolekci z minulého roku. Ono taky když používáte hlavně červenou, tak není co zkazit.

Upozorňuju, že obrázků bude hodně, jelikož jsem musela narychlo rozřezávat velké plachty. Jinak by jste si toho moc neprohlédli. Ono v prohlížeči na ofiko stránkách to funguje, protože scroolujete a nevadí vám že ta plachta je pětkrát delší než širší, ale ve chvíli kdy to tu použiju jako obrázek, tak je z toho nečitelný pidižvík protože je to zobrazené celé najednou.

Fridgeezoo Seal

Je to tady, před pár dny přišel mi můj vysněný ledničkový kamarád. O Fridgeezoo jsem už kdysi psala tady. Sem tam jsem chodila koukat na stránky Bentoandco a dokonce si tam i vytvořila účet. Pak nastalo mučení protože mi do mailu začali pravidelně chodit nabídky s různýma promo kódama a slevama. Odolávala jsem přesně do té doby než přišel kód na free poštovné.

Pokud se ptáte proč, tak jste asi nikdy neobjednávali ze zahraničí nebo měli to štěstí, že jste nepřekročili limit a nestopla vám to celnice. Já proti ní v podstatě nic nemám, ale ta částka od který chytaj by mohla být vyšší. Prostě se mi nechce platit clo nebo DPH za věci které jsou zaručeně už někde zdaněné. Navíc mě nebaví vydřidušská pošta která vám naúčtuje poplatek za skladování i když jste se fakt neprosili o to aby vám to zadrželi a skladovali. A už vůbec mě nebaví, že si můžu zaplatit za to že vyřídí papírování za mě a tak si tam raději jezdím sama a ztrácím svůj čas přebíháním od okýnka k okýnku. Ono to popravdě není tak těžké a dá se to vyřídit za pět minut když tam nikdo není. Jen to obnáší jít k okýnku 2 pro originální doklady, přejít do jiné místnosti k přepážce, ukázat papíry, vysvětlit nebo mít napsané na dalším papíru co to je, jak to budu používat a mít doklad o tom že jsem to platila, přejít k jiné přepážce, zaplatit vyměřenou částku, přejít do první místnosti k okýnku 1, zas něco zaplatit a finálně si o tři kroky vedle vyzvednout balíček.

To jsem malinko odbočila, takže prostě akce free shipping, juchání Dášenky, objednávání tuleně. Nebýt dementní celnice, tak si do balíčku nasypu tak další tři věci co se mi tam líbí. Objednávala jsem 6.11. a 10.11. mi psali, že to odesílají z Kyota. Trochu mě zarazila ta prodleva mezi datem objednání a odeslání, ale je možné, že tuhle akci využilo fakt hodně lidí, každopádně jim to odpouštím. No a 28.11. mi balíček konečně dorazil. Na to jaká je to vzdálenost, to byla celkem slušná dodací doba.

Mimochodem kdyby jste koukali na stránky Bentoandco a děsili se současné nabídky free worldwide shipping nad 89$, tak se neděste, prostě to na vánoce nastřelili výš. Vůbec mi přijde, že spousta obchodů v poslední době hodně zvedla hranici free shippingu. Nějak mi přišlo, že to bývalo leckde nad 30$ nebo aspoň 39$ ale teď potkávám samé 60$ a 100$. Docela opruz a člověku pomalu nezbývá než hledat další lidi s kterýma by objednával společně aby se na tu hranici dostal.

Konečně teda fotky balíčku a tuleně. Některé teda malinko rozostřené protože slunce posledních pár týdnů nespolupracuje.