Tony Moly: Panda's Dream Eye Make-up Remover Pad

Odličovací ubrousky jsou fajn. Jen škoda, že u nás jsem ještě nikdy nepotkala nějaké, které by byly levné a dobře odličovaly. Takže si trapně musím objednávat nějaké ty korejské.

Tony Moly: Panda's Dream Eye Make-up Remover Pad se mi líbily hlavně svým balením. Je tam naprosto neodolatelná panda, 40 odličovacích tamponků a stálo to 100kč. Pravda, je to už trochu hýření a jedno odličování vás vyjde 2,50 a víc (podle toho kolik tampónků spotřebujete). Ale na cesty je to skvělý, i co se týče zavírání tohohle balení.

Ingredience bych zas raději moc nestudovala, ostatně mě taky nikdy moc nezajímají. Důležitý pro mě je, že mi to dokáže sundat makeup z obličeje a nepálí to v očích. Bohužel nemám tu trpělivost se odličovat podle napsaného návodu, takže přikládání tampónků na oko a čekání předepsaných 10s se nekoná. Prostě drbu.

Nacucanost je skutečně famózní. V postatě jedna z nejlepších s jakou jsem se zatím setkala. Bohužel vatové tampónky jsou opravdu jemné a velmi často jich vytáhnu několik najednou. Naštěstí se tam dají zas narvat zpátky.

Odličovací schopnost je taky úžasná. I tu blbou řasenku, která je jinak všechnoodolná (včetně oleje) to dokáže relativně slušně sundat...při trošce drbání. Kdyby tohle dělali jako vodičku v lahvičce, tak si to pořídím. Odličovací tampónky samotné jsou za tuhle cenu na mě už trochu drahá sranda a tak jsem ráda, že jsem je vyzkoušela, ale znovu je pořizovat nebudu.

Takový to vychloubání co jsem dostala k vánocům

Po vánocích je na blozích obvyklé si trochu pohonit ego a ukázat všem ubožákům jak děsně je člověk bohatý a jaký nový Diory, Lanviny a podobný známý jména nafasoval. Obvykle je to proložený instagramovkama s cukrovím, nazdobený stromek a samozřejmě štědrovečerní stůl. Ano není nic lepšího než místo klidného usednutí ke společné večeři, poskakovat okolo stolu a půl hoďky a fotit jídlo. Toho se u mě naštěstí nedočkáte.....no i když, tak možná trošičku a ve veselejším duchu.

Takže honění ega začneme těma instagramovkama štědrovečerní večeře. Jelikož jsem klikař, tak jsem večer před štědrým dnem prozvracela a tak druhý den nebyla chuť na bramborový salát. Nadělila jsem si tedy zlevněný jogurt z Marks & Spencer.

Pak následovala chvilka odpočinku, protože jsem byla hrozně unavená. Jsem totiž ke všemu ještě nemocná, beru antibiotika, smrkám a kašlu jak o život. No a když jsem si odpočinula, tak se tedy šlo rozbalovat. Ještě zmíním, že na vánoce jsme tu měli mít kamaráda, aby nebyl doma sám, ale kvůli mé nemoci odmítl aby to nechytil. Chápu, že vidina na 39 horečky a smrkání spojené s krvácením ho zrovna nebere. Tak jsme si jen vyměnili koupené dárky. Ten blázen přinesl něco fakt obrovského a těžkého pro mě. Naprosto jsem netušila co a o to větší byla radost při rozbalení.

Logona: Lavaerde - Bílá lávová zem

V komentářích u nedávného článku o péči na vlasy, mi milá slečna s přezdívkou Mii podala poměrně slušný seznam co dělat s vlasama aby vypadaly snesitelněji. Nelenila jsem a vyzkoušela hned její bod číslo jedna, tedy lávovou zem.

Jelikož jsem hodně odbarvovaná, je pro mě vhodná spíš bílá zem. U té hnědé bych se podle popisků mohla dočkat nechtěného přebarvení. Ok, využila jsem výletu do Drážďan a mrkla se tam po ní. Bohužel neměli prášek z kterého bych si to míchala, ale rovnou namíchaný krém, no neva, aspoň s tím nebude tolik práce a na vyzkoušení to stačí.

Nebudete tomu věřit, ale byla jsem nadšená. Naprosto neskutečně nadšená z naprosto neuvěřitelného objemu vlasů který mi to udělalo. Sem se vám i vyfotila aby se neřeklo.

Ale abych nepředbíhala, popíšu to celé od začátku. Nikdy jsem neměla moc ráda přírodní věci, nebrali mě, neměli zajímavé obaly, nevypadali nijak roztomile ani luxusně. Dost často mi slovo "přírodní" evokuje nějakou chlupatou lesanu, která na sebe plácá dost podezřelé práškové konzistence bez parfemace a větších účinků. Takže jsem přirozeně byla při kupování tohohle údajného zázraku na vlasy dost skeptická.

Samozřejmě jsem si předtím nezapoměla přečíst promo kecy o tom jak je to plné kaolinu a odmastí to vlasy/pokožku bez toho aby jí to odmastilo moc....Nevěřila jsem ani slovo a nebylo mi jasné jak se s nějakým bahnem dá umýt hlava.

Při prvním použití jsem chvilku nerozhodně seděla ve vaně a koukala na obsah co jsem si z tuby právě vymáčkla do dlaně. Hodně teoreticky bych si to měla vetřít k do pokožky na hlavě a pak...sem vlastně nevěděla co. No vetření na přesné místo je u mě, po té co si namočím vlasy, poměrně těžká záležitost. Vlasy jsou totiž všude, jsou zacuchané, nejdou od sebe a dostat se tak na určité místo (ke kořínkům vlasů) je prostě problém. Ale nakonec jsem to tak nějak zvládla i když myslím, že i zbytek vlasů si hlíny užil docela dost.

Co mě neskutečně štve je, že hlínu prostě nenapěníte. Já jsem zvyklá si na hlavě vytvářet opravdu hodně pěny a když tam není, mám pocit, že ty vlasy nebudou umytý. Navíc jsem toho bahna musela vyplácat poměrně dost. Jsem asi levá a neumím si dát na hlavu jen trošku. Vždycky jsem se pokusila někde rozdělit vlasy a na vzniklou plešku dát bahno. Tak pětina tuby je po jednom mytí pryč.

Po opláchnutí taky pocit nic moc. Vlasy trochu zacuchaný a navíc mi to vyžralo růžovou barvu do světlejšího odstínu, místama i do blond. Ale když mi vlasy uschly, tak to bylo něco. Koukala jsem na sebe do zrcadla jak na zjevení. Takový úžasný objem vlasů už jsem dlouho neměla. Pravda, konce byli hodně suchý a potřebovali by nakombinovat s nějakou extra péčí, ale jinak fakt bomba. A hádejte jak dlouho mi ten úžasný objem vydržel. Pět dní! Ano fakt celých PĚT dní než to začalo plihnout a bylo třeba si zase umýt hlavu.

Intervaly mytí hlavy mám celkem daleko od sebe. Jsem člověk kterému stačí si umýt hlavu tak dvakrát do týdne, ale nikdy nemám na hlavě celou dobu něco takového. Vždycky mám splihlé vlasy, tedy pokud se nenačančám na nějakou fotku sem na blog.

Takže ve finále musím lávovou zem hodnotit velmi kladně, protože i když jsem levá na její aplikaci, tak její účinek se mi hodně líbí. Jen příště asi pořídím prášek a budu si to míchat sama. Předem namíchané balení za nějakých 250kč není zas tak levná sranda.

Holika Holika: Baby Silky Foot One Shot Peeling

Čas se nachýlil a tvrdá kůže na nohou už se nedala déle snášet, tak jsem si měla možnost užít další chemický peeling. Jeeej.

No né že bych byla zrovna nadšená z myšlenky, že zas budu 14 dní trousit kůži kudy projdu. Jenže mě prostě pilování ani mazání a zjemňování nijak moc nepomáhá. Nechtělo se mi zkoušet stejnou masku jako posledně a rozhodla jsem se pro jednu od Holika Holika, protože cenově byla relativně příznivá (4830won) a recenze na ní taky nebyli nijak vyloženě zlé.

Trochu mě překvapilo, že všechno bylo v krabičce a nepřišli mi jen samotný pytlíky na nohy, ale tak pěkná krabička je vždycky plus. S jucháním jsem nafotila ještě obsah a už si rvala pytlíky na nohy. Je to jednoduchý. V tom co vypadá jako chodidla je emulze, ta se naleje do těch pytlíků co si navlečete na nohy, nechá se to tam hodinku a půl a pak si nožky opláchnete vlažnou vodou. Toliko návod.

Baviphat: Woori Gokmul Nut Mask Sheet

Kdysi jsem už zkoušela fazolovou variantu téhle Baviphat masky a byla s ní víc než spokojená. Teď jsem našla v krabici zapadlou tuhle chudinku (na fotce to je ta hnědá), která tam čeká už dýl jak půl roku. Byla chuť i čas si masku udělat a hlavně byla spousta zvědavosti jaká bude.

První co musím zmínit je vůně. Už po rozdělání pytlíčku ucítíte něco jako když na vánoce melete lískové ořechy do cukroví. Děda o mě kdysi tvrdil, že jsem veverka protože ořechy jsem jedla kdykoli byli poblíž a když byl podzim, vydržela jsem na zahradě v pyžamu kamenem louskat ořechy třeba hodinu. Takže pro mě voní moc hezky.

Bod dva proč si jí pořídit je pro mě její velikost. Naprosto skvěle mi padne na obličej a nemusím jí různě nastřihávat jako jiné masky. Třetí důvod je její nacucanost, víc mokrá byla akorát maska od My Beauty Diary z které obsah vyloženě kapal.

Použití masky je stejné jako vždycky. Plácnout na obličej, 15-20min to tam nechat, pak masku sundat a zbytek emulze vmasírovat do obličeje. Ve výsledku vidíte, že vaše pleť je vyživenější, lesklejší a póry jsou stažené. Škoda jen, že efekt není trvalý.

Baviphat plátýnkové masky jsou pro mě zatím stále jedny z nejlepších. Dají se sehnat v podstatě za 20kč za kus a to je prostě víc než fér cena za takovýhle výkon.

Proč jsou plastické operace a úpravy těla v roce 2014 stále trochu tabu?

O sepsání tohoto článku jsem přemýšlela skoro celý rok. Má spoustu pro i proti, ale myslím, že je to něco nad čím by stálo za to se zamyslet. Bylo pro mě velké dilema, zda dávat fotky, obrázky, videa nebo raději ne. Pro klid duše jsem se rozhodla raději pro variantu ne, jelikož to často není moc pěkný pohled a nerada bych někomu způsobila trauma. Myslím, že pokud někdo bude chtít, sám si už potřebné materiály dohledá. Ráda bych všem rýpalům připomněla, že se jedná čistě o mé názory a v některých případech i zkušenosti, takže pokud nezažili něco podobného, ať si laskavě své odsuzující komentáře nechají pro sebe.

Když dnes v České Republice někdo řekne: "Byl jsem na plastické operaci.", stále je považován za bývalého Quasimoda, ženu co si nechala zvětšit prsa, člověka který neví co s prachama a obecně se na něj kouká skrz prsty. Když žena řekne: "Byla jsem na liposukci.", každý si hned začne představovat velrybu s velikostí kalhot 58. Velká otázka je proč? Vždyť přece máme rok 2014 a jakékoliv úpravy těla by neměli být něco co je společností považováno za špatné či podřadné.

Když mluvím o jakýchkoliv úpravách těla, nemám na mysli již zmiňované operace, ale i tetování, piercingy, split jazyka, jizvení a jiné chutnosti. Je přece každého věc co na sobě má namalované, kde je propíchaný nebo jestli si nechal přišít třetí ňadro. Komukoliv mimo tu konkrétní osobu by to mělo být ukradené, protože on s tím na těle nechodí. A krásný český rádoby výrok "Se na to musim koukat" si může strčit za klobouk, protože my tetovaný se zas musíme koukat na něj.

Nejprve však chci probírat plastické operace a liposukce. Je mi trochu líto, že tenhle článek asi stejně nikdy nebude číst ona cílová skupina, která by měla. Třeba by se naučili neodsuzovat a svět by byl zas o kousek hezčí místo k žití. Pěkně se usaďte, uvařte si kakajíčko a udělejte dostatek času, dneska to bude fakticky dlouhý povídání.

It's Skin: Babyface Petit Blusher - Pure Lavender

Značku It's Skin mám ráda a znám hlavně díky řadě Babyface. Samozřejmě mají toho mnohem víc než jen tuhle řadu, ale často jsou výrobky takové jemné a pastelové, což vypadá hezky a čistě.

Balení Babyface výrobků je prostě bomba. Ksichtík na výrobku je vidět skrz plastikový obal s křidýlky a celé to působí tak roztomile a trochu andělíčkovitě. Někdo prostě ví jak odlišit výrobek a nalákat zákazníky.

Marně přemýšlím jestli tohle nebyl můj druhý pokus o tvářenku, mám takový pocit že jo. První byl asi Etude House: Sweet Recipe Cupcake. No každopádně pokus tak úplně nevyšel a tvářenka i když je naprosto skvělá a má takovou tu nadýchanou chlupatou houbičku, je i na mě kurevsky světlá.

Ono to z těch fotek není moc poznat, ale v podstatě na kůži vypadá jako bílý pudr s nádechem do světle fialova což světlost ještě umocňuje. Takže jako tvářenka není moc použitelná pro kohokoliv kdo není japonka nebo lolita. Člověk s ní musí být při nanášení vážně opatrný aby si nevytvořil na obličeji světle fialový pruh jako vidíte dole na fotce kde jsem to úmyslně trochu přehnala. Obvykle to řeším tak, že nanesu tvářenku přiloženou houbičkou a následně ten strašně světlý pruh rozpatlám štětcem. Výsledkem je skoro neviditelná světle fialová tvář.

Co se týče výdrže, nemůžu jí bohužel moc hodnotit. Po rozetření štětcem se na tváři stane tak nenápadou, že fakt nedokážu pozorovat zda tam večer pořád je. Tipuju že jo.
Pokud jste praktická a cestující žena, asi to nic pro vás nebude, tyhle cute kulatý balení jsou zbytečně velký. Na doma je to však fajn a díky tomu obličeji na balení tohle určitě není poslední Babyface výrobek co mám, jen asi příště zkusím tvářenku v jiném odstínu. Za 150Kč to není špatná koupě a nelituju jí.

Hello Kitty lesk na rty z Douglasu

Dneska to bude spíš takový krátký výkřik do tmy než seriózní článek. Asi víte, že mám ráda Hello Kitty. No tak jsem natolik trapná a dětinská, že jsem nedávno vyštrachala svůj starý lesk na rty (starý znamená kupovaný někdy před rokem) a zas jednou ho použila.

Aby to nebyla nudná fotka, dala jsem ho podržet jednomu potvorákovy z Gears of War. Vidět ho jeho emzácký kámoši, asi se mu navěky budou smát.

Lesk jsem sehnala v Douglasu, kde obecně seženete dětinské věci jako Hello Kitty pěnu do koupele, Monster High mýdlo, Ironman a Spiderman pěny a tak různě. Bohužel z obalu se toho člověk moc nedoví, maximálně že je to ofiko licencovaný Sanriem, nechala to vyrobit The Beauty Care Company, která dělá i ty ostatní licencovaný věci jako Monster High. Ještě se dozvíte, že lesk je s příchutí/vůní růže a tím to končí.

Balení je takové to klasické, lahvička s víčkem v kterým je taková ta tyčinka. Nic extra, ani vůně a chuť nejsou nic extra, jemné růže neurazí ani nenadchnou. Lesk samozřejmě na rtech lepí, ještě jsem nepotkala nějaký co by nelepil, ale udrží se tam, necestuje a časem trochu zaschne. Víc nechci, stejně díky mastné pleti lesk používám minimálně, stačí že se mi leskne zbytek obličeje, nemusí ještě rty.

Nejlepší na celém lesku je obrázek Hello Kitty a malá korunka na šňůrce přidělaná k víčku. Přiznám se, že kdyby tam ta korunka nebyla tak to snad ani nekoupím, jsem trochu jak kočka a musím si s ní pořád hrát.

Innisfree: Green Christmas

Konečně to vypadá že se s vánočníma edicema roztrhl pytel. Narazila jsem na dvě další, jedna z nich byla Peripera, která už od vydání filmu Frozen nabízí kosmetiku s Elzou, sněhulákem a tak dál. Což je sice hezké, ale už poněkud neaktuální a to že je zima a vánoce tomu sice trochu pomůže, jenže ani tak mi to nestojí za článek. Kdo chce, bude si to muset dohledat sám.

To co mi za článek stojí je Innisfree vánoční edice. I když tuhle značku až tolik nepoužívám, musím říct, že edice se povedla a krásně navazuje i na kolekci z minulého roku. Ono taky když používáte hlavně červenou, tak není co zkazit.

Upozorňuju, že obrázků bude hodně, jelikož jsem musela narychlo rozřezávat velké plachty. Jinak by jste si toho moc neprohlédli. Ono v prohlížeči na ofiko stránkách to funguje, protože scroolujete a nevadí vám že ta plachta je pětkrát delší než širší, ale ve chvíli kdy to tu použiju jako obrázek, tak je z toho nečitelný pidižvík protože je to zobrazené celé najednou.

Fridgeezoo Seal

Je to tady, před pár dny přišel mi můj vysněný ledničkový kamarád. O Fridgeezoo jsem už kdysi psala tady. Sem tam jsem chodila koukat na stránky Bentoandco a dokonce si tam i vytvořila účet. Pak nastalo mučení protože mi do mailu začali pravidelně chodit nabídky s různýma promo kódama a slevama. Odolávala jsem přesně do té doby než přišel kód na free poštovné.

Pokud se ptáte proč, tak jste asi nikdy neobjednávali ze zahraničí nebo měli to štěstí, že jste nepřekročili limit a nestopla vám to celnice. Já proti ní v podstatě nic nemám, ale ta částka od který chytaj by mohla být vyšší. Prostě se mi nechce platit clo nebo DPH za věci které jsou zaručeně už někde zdaněné. Navíc mě nebaví vydřidušská pošta která vám naúčtuje poplatek za skladování i když jste se fakt neprosili o to aby vám to zadrželi a skladovali. A už vůbec mě nebaví, že si můžu zaplatit za to že vyřídí papírování za mě a tak si tam raději jezdím sama a ztrácím svůj čas přebíháním od okýnka k okýnku. Ono to popravdě není tak těžké a dá se to vyřídit za pět minut když tam nikdo není. Jen to obnáší jít k okýnku 2 pro originální doklady, přejít do jiné místnosti k přepážce, ukázat papíry, vysvětlit nebo mít napsané na dalším papíru co to je, jak to budu používat a mít doklad o tom že jsem to platila, přejít k jiné přepážce, zaplatit vyměřenou částku, přejít do první místnosti k okýnku 1, zas něco zaplatit a finálně si o tři kroky vedle vyzvednout balíček.

To jsem malinko odbočila, takže prostě akce free shipping, juchání Dášenky, objednávání tuleně. Nebýt dementní celnice, tak si do balíčku nasypu tak další tři věci co se mi tam líbí. Objednávala jsem 6.11. a 10.11. mi psali, že to odesílají z Kyota. Trochu mě zarazila ta prodleva mezi datem objednání a odeslání, ale je možné, že tuhle akci využilo fakt hodně lidí, každopádně jim to odpouštím. No a 28.11. mi balíček konečně dorazil. Na to jaká je to vzdálenost, to byla celkem slušná dodací doba.

Mimochodem kdyby jste koukali na stránky Bentoandco a děsili se současné nabídky free worldwide shipping nad 89$, tak se neděste, prostě to na vánoce nastřelili výš. Vůbec mi přijde, že spousta obchodů v poslední době hodně zvedla hranici free shippingu. Nějak mi přišlo, že to bývalo leckde nad 30$ nebo aspoň 39$ ale teď potkávám samé 60$ a 100$. Docela opruz a člověku pomalu nezbývá než hledat další lidi s kterýma by objednával společně aby se na tu hranici dostal.

Konečně teda fotky balíčku a tuleně. Některé teda malinko rozostřené protože slunce posledních pár týdnů nespolupracuje.

Výlet do Drážďan

Měli jsme takový nápad, že si s mužem a kamarádem zajedeme do Drážďan. Plán byl koupit nějaké kvalitnější Mikuláše, nějakou tu drogerii, dobré jídlo a kamarád chtěl obyčejnou černou zimní bundu. Plus tedy když už před pár dny otevřel Primark, tak jsem chtěla kouknout ještě tam. Schválně hádejte jak to dopadlo.

Jako jo slyšela jsem, že v sobotu bývá v Drážďanech v obchodních domech na Prager Strasse (jo vim že v tom slově má být ostrý s, jen nevím jestli ho umíte přečíst tak to raději prasím) fakt narváno. Jen jsem nečekala, že až tolik. Asi to bylo kombo mezi blížícím se adventem, vánočníma trhama, otevřením toho Primarku a lidma co se nezávisle rozhodli udělat si výlet.

Dav v Centrum Galerie, ale ono to jinde nebylo lepší

Z Prahy jsme vyráželi lehce po osmé ráno. Po cestě se ještě stihli stavit v našem oblíbeném motorestu na snídani-svačinu. Posilněni hovězím vývarem jsme pokračovali přes Ústí nad Labem až do kýžených Drážďan. Problém nastal přesně ve chvíli kdy jsme se dostali na dohled k obchodnímu domu Karstadt a Centrum Galerie. Věděla jsem, že se tam dá parkovat a to jsme měli i původně v plánu, jenže spolu s námi sdílelo tenhle ďábelský plán asi 100 dalších aut popojíždějících ve frontě. Parkoviště pod obchoďákama byli nevyhnutelně zabraný a tak hodně aut prostě jen stálo a čekalo až někdo vyjede a oni budou vpuštěni dovnitř.

Somang: Keratin Silk Protein Hair Aqua Essence

Zas jsem si jednou vzpoměla, že bych mohla zkusit regenerovat vlasy nějakým stříkacím sprejem. Takže jsem nelenila a objednala něco totálně neznámého, ale působícího sympaticky. S podobnýma sprejema jen od Gliss Kuru jsem už do styku přišla a připadalo mi, že vlastně nic nedělají, inu třeba tenhle bude jiný. Konec konců stál na testerkorea asi 60kč a to není zas tolik.

Balení vcelku odpovídá té ceně. Je toho 110ml a při pumpnutí se vyřítí oblak jemně vonícího obsahu. Opět je však kamenem úrazu požadovaný účinek. Nepřijde mi, že by to vlasy nějak vyživovalo nebo to s nima dělalo nějaké zázraky. Popravdě pokud sprej použijete na suché vlasy, jsou pak docela drsné a nepříjemné na omak. Lepších výsledků jsem dosahovala po nastříkání do mokrých vlasů, to člověk po uschnutí ani nepozná, že ve vlasech něco nastříkaného měl. Žádný lesk, vůně, zacelení konečků, hladkost, netřepení, necuchání, prostě cokoliv se nekoná.

Verdikt: Jsem v celku ráda, že náplň rychle ubývá a po dopotřebování si nový fakt pořizovat nebudu.

Máte nějaké regenerační tipy? Zkoušela jsem olivový i kokosový olej, masku z vajíček, medu, majonézy, všelijaké drogérkové masky, wonder masku a steně mám pocit že mi nejlíp funguje Macadamia nebo si na hlavě nechat půl hodinky kondicionér.

Vánoční kolekce The Face Shop: Share Happiness and Love with friends

Konečně to vypadá že se i v korejském kosmetickém průmyslu dozvěděli něco o blížících se vánocích. Etude House jsme probrali minule a teď si dáme The Face Shop. Info se mi shánělo snad ještě o kus hůř než u Etude House a dohledat některé obrázky se mi povedlo částečně na nějakém facebookovém profilu a jsou bohužel s trapným vodoznakem, holt to budete muset přežít.

Etude House: Pink Wish Tree

Už nějakou dobu probíhá masivní vánoční Etude House kampaň Pink Wish Tree a já vám to fakt dýl tajit nemůžu. Jelikož žádná jiná korejská kosmetická firma se moc k vánočním kampaním nemá, tak se na to mrknem trochu blíž. Jde o to, že když si koupíte nějaký jejich vánoční produkt, tak nějaký děti v Africe nafasujou školní pomůcky. Taková klasika, všichni budem pomáhat afričanům místo aby jsme je naučili se o sebe postarat sami.

Ta pro nás podstatná část jsou letošní kosmetické produkty (jo jasně děti v Africe jsou taky důležitý, stejně jako pejsci, nemohoucí, nemocní, děti v domovech a další tuna těch kvůli kterým mě pětkrát denně někdo otravuje na ulici).

Jak to funguje? To si fakt nejsem jistá. Tedy tím podpořením penězi-pomůckami ano, ale pak je tam i část s online nebo i offline posíláním vzkazů a ta je pro mě záhadou. Pochybuju že to korejky píšou nějak svahilsky a pochybuju že si to africký děti přeloží. Online vzkazy jsou samy o sobě jasný a nezajímavý, protože je prostě napíšete na korejských Etude House stránkách. S tou offline verzí je zábavy víc. Dokonce kvůli tomu postavili spešl vánoční stromek kousek od stanice Gangnam.

Shiseido: Tsubaki Shining Shampoo....a kondicionér

Shiseido se prodává už i v čechách, skvělá zpráva žejo, jenže jen do té doby než si člověk uvědomí, že v Douglasu nebo internetových obchodech maj tak jednu milióntinu celýho Shiseido repertoáru a ještě je to spíš dekorativní a pečující kosmetika.

V Japonsku najdete Shiseido všude, dokonce i erární mejdlíčka v hotelu byli Shiseido. Možná by se to dalo přirovnat k Nivea nebo Dove u nás (i když ty v hotelech asi nenajdete). Prostě je to nejrozšířenější značka vyrábějící snad všechno okolo kosmetiky co si běžná žena může žádat. Cenově se to taky různí, najdete levné věci za pár korun, ale i drahé v řádu tisíců (ty najdete hlavně u nás protože šampón za pár korun vám sem nikdo vozit nebude, zákazník musí mít pocit luxusu).

The Face Shop: Hold Me Hand - Fennec Fox

Konečně zas něco z čeho můžu mít radost. Je to sice jen krém na ruce, ale jakej! S naprosto úžasným fenkem a vůní manga. Variant je samozřejmě víc, seženete ještě krém s pandou červenou a vůní avokáda a krém s ocelotem který by měl vonět po kakových bobech.

Balení je samozřejmě naprosto neodolatelné a člověk lituje, že nemá nějakou poličku kam by tyhle obaly vystavoval. Tak jsem krabičku zneužila alespoň na pár manželových šperků, což jsou z větší části pěkně velké kloubní prsteny a vejdou se tam akorát.

Krém strašně krásně voní. Mango jsem měla zatím jednou v životě a moc mi nechutnalo, ale jeho vůni miluju. Jinak konzistence, roztírání i vsakování je naprosto bez problémů. Jedinné co mi malilinko vadí, je takový tenký silikonový film, který to na rukou zanechává. Vím že někomu to je i celkem příjemné, mě bohužel ne.

Upřímně vám řeknu, že tenhle krém jsem si pořídila hlavně kvůli balení a i kdyby byl sebehnusnější a nepoužitelný, stejně si pořídím ještě toho ocelota. Naštěstí se s ním maže dobře, takže nezbývá než se těšit, že jednoho krásného dne bude doma i ocelot.

Rosette: Cleansing Paste - Kaidei Smooth

Odličovací pěny mě baví, dělají odličování o dost snadnější a zábavnější než když si člověk musí drbat vatovým tampónkem po obličeji. Navíc je jich tolik druhů, že se snad nedají ani za celý život vyzkoušet. Rosette jsem chtěla zkusit už delší dobu a tak když jsem na ní narazila v Japonsku, neváhala jsem ani chviličku. Tedy váhala, ale nad variantou. Dělá se ve třech základních provedeních: Ghassoul Bright, Hakudei Lift a moje Kaidei Smooth.

Podle popisu v nich nevidím moc rozdíl, všechny mají primárně odstraňovat mastnotu a čistit póry. Liší se spíš drobnýma odchylkama použitého bahna/prášku. Nakonec jsem vybrala Kaidei Smooth, protože mělo v popisu i zjemnění pleti.

Podle návodu se má kousek vymáčknout, namočit a rozmydlit v dlaních a následně na obličeji. Má se to dělat asi 2min. Na to trpělivost nemám a asi po minutě to vždycky vzdám. Nicméně i po té minutě cítím, že pokožka je hladší. Bohužel ten pocit vydrží jen chvilku.

Co mi hodně vadí, je tuhost téhle čistící pasty. Člověk se musí snažit aby jí vůbec vymáčknul a vyleze takový nevzhledný tuhý bobek, který se rozmydluje o poznání hůř než jakákoliv čistící pěna co jsem zatím měla.

Navíc ono s tím čištěním pleti to taky nebude tak horký, když jsem třeba dneska ráno viděla svoje póry, skoro jsem se lekla. Asi cokoliv co jsem zatím zkoušela čistí lépe, o odličování ani nemluvě. Je třeba hodně mydlit a hodně mnout pokud má člověk na obličeji makeup. Jo a klasicky to pálí v očích.

Za 250kč kolik to na ebay stojí, bych teda čekala větší zázrak. Na Sasa.com to seženete sice za 150kč, což už je přijatelnější, ale stejně jsem od toho čekala víc. Velikostně je to navíc trochu menší než jiné čistící pěny co jsem měla. Rosette Cleansing Paste obsahuje 120g čistícího.....hmm pekla asi ne, ale takového vzdáleného předpeklí. Kdyby to bylo evropské, tak se nedivím, ale od japonců jsem teda čekala víc.

The Face Shop: Pomegranate And Collagen Volume Lifting Eye Cream

Nedávno jsem psala o mém pokusu o prevenci proti vráskám, je čas vám představit bojovníka číslo dvě. Používala jsem ho taky zhruba půl roku a za tu dobu jsem očekávala, že alespoň uvidím nějaké výsledky. Respektive neuvidím prohlubující se vrásečky okolo očí.

Opět se jednalo o značku, která není až tak roztomilá (když nepočítám krémy na ruce). The Face Shop by se snadno mohl podle jména zaměnit s The Body Shop, ale nemá s ním nic společného. Je to klasicky korejská značka s hromadou pro mě né moc zajímavých produktů. Nicméně granátové jablko a název Collagen Volume Lifting Eye Cream mě nalákali, tak jsem si řekla že to zkusím.

Holika Holika: Dessert Time Lip Balm - Lemon Cupcake

Jistě jste už někdy narazili v nějakém obchodě na balzám ve tvaru cupcaku nebo jiné sladkosti. Nebo alespoň já jsem na ně už několikrát narazila. Ale nechtělo se mi kupovat no name balzám. Nějak nemám důvěru k čemukoliv u čeho se nedá ani zjistit výrobce. Takže když jsem jednoho dne narazila na řadu Dessert Time od Holika Holika, bylo to jasný. Nebylo jen jasný který vybrat, protože jich mají sedm různých druhů.

Lákali by mě samozřejmě všechny, ale vzhledem k mé nelásce k balzámům do kterých se musí sahat prstem, jsem to zas nechtěla přehánět. Po dlouhém vnitřním boji jsem tedy pořídila Lemon Cupcake.

Skvělé bylo zjištění, že je balzám dostatečně velký a můžu do něj narvat celou pusu a tím pádem si nezasvinit prsty. Hygiena nic moc, ale lepší než ulepený pazoury. Navíc ono se to nezdá, ale balzám je zabarvovací a ze žluté se mění na červenou.

Na testerkorea ho mají za 4$, na ebay ho seženete za 5.75$. Holt za hezký věci si musí člověk připlatit.

Hydratuje vážně pěkně, jen se mu moc nechce vsakovat a zůstává na rtech v podobě lesklé vrstvy. Líbí se mi i jeho jemná citrusová vůně a chuť. Až mi dojde bude to docela dilema jestli si některý z těhle balzámů pořídit znovu nebo se vrátit k nějakému v tyčince.

Srážka s blbcem aneb já tu českou Sephoru prostě nemusím

Ač do české Sephory chodím ráda na čumendu, nijak extrémně v lásce jí nemám. Pokoukání je to opravdu hezké, pěkné barevné věci naaranžované ve stojanech, vypadá to draze a luxusně, všude je pěkně prostor a člověk si to může prohlídnout a ošahat hezky z blízka. To všechno je super. Co už tak super není jsou přece jen ty ceny, jež jsou mnohdy o hodně nadsazenější než se to dá reálně sehnat přes internet nebo v zahraničí. Ale snad i to bych jim v některých případech byla schopna odpustit. Schválně píšu v některých případech, když je nahozená cena sem tam na nějakém produktu protože se třeba víc prodává, pochopím to, jenže Sephora to nedělá na sem tam nějakém produktu. Nechvalně proslula i tím, že při pořádání nějakých slevových akcí produkt na chvíli přecení, takže sleva pak není ani moc slevou.

Co mě vlastně ponouklo k hate článku na Sephoru? Je to zaviněno mnoha faktory. Největší z nich je asi můj včerejší dotaz na jejich fb stránkách. Narazila jsem totiž na americký Sephora Holiday 2014 katalog se spoustou krásných věcí od značek co mi tu dlouhodobě chybí a která americká Sephora nabízí. Tak jsem bláhově napsala následující dotaz.

Dobrý den, plánujete rozšířit portfolio prodávaných značek a přiblížit se tak aspoň o kousek americkým Sephorám? Konkrétně mě zajímají značky Kat von D, Urban Decay, výrobky vzniklé ze spolupráce s firmou Sanrio (Hello Kitty), případně další spolupráce (tolik milovaná a hned vykoupená Tokidoki). Okrajově se ještě zeptám na Tarte, Anastasia Beverly Hills, a hlavně některé Sephora paletky vyskytující se na amerických stránkách, nikoliv však v českých obchodech. Případně hodláte dovážet celý sortiment stávajících značek (narážím třeba na Benefit adventní kalendáře a klasickou českou výmluvu že to by bylo drahý a neprodalo by se to)?

Odpověď byla tak neskutečně manažerská a typická, že mě to prostě vytočilo

Dobrý den, velice děkujeme za Váš dotaz. Sortiment exkluzivních značek podléhá potřebám lokálního trhu a samozřejmě také naší centrále, která je ve Francii. Evropská síť parfumerií Sephora je nezávislý subjekt. Americká síť má svou centrálu v USA. Proto se také liší sortiment exkluzivních značek. I přesto však věříme, že si z našeho sortimentu vyberete a naši konzultanti jsou připraveni se Vám naplno věnovat.

na následující koment už nikdo nereagoval

Dobrá to chápu, přesto zůstává otázka zda plánujete dovážet jmenované značky. Věřím že minimálně o Urban Decay by zájem byl.

Takže moh by mi někdo prosím vysvětlit co je to ten lokální trh? Dělala snad česká Sephora nějaký průzkum co lidi chtějí? A pokud ho dělala proč se jím neřídí, proč lidi chtivý blbýho Urban Decay musí stále objednávat odjinud a nemohou prostě zajít do Sephory. Kolik slečen musí objednávat ze zahraničí nebo brát zbytky co se objeví v českých eshopech jež mnohokrát založila nějaká blogerka nasraná z aktuální situace.

A pokud tedy americká Sephora má jiné exkulzivní značky, dobrá ať si je má, ale ať sem teda vozí aspoň komplet sortiment těch co už česká Sephora vede. Konec konců sama Sephora má spoustu vlastních paletek se stínama které tu v životě neuvidíme a jsou docela pěkné. Opět nevěřím tomu, že by je lokální trh odmítl. Zkrátka jsem narazila na neskutečného blbce, kterému bylo za těžko zeptat se někoho odpovědnějšího a tak vyplodil tenhle univerzální blábol.

Krásná zmínka o beauty konzultantech na konec mě pobavila skoro neskutečně. Neznám nikoho komu by bylo příjemné při brouzdání prodejnou odpovídat pětkrát na ten samý dotaz "Dobrý den, můžu vám nějak pomoci, hledáte něco konkrétního?" Ty ženský na sebe viděj a slyšej se, takže vědí že už se vás někdo ptal, jen maj sakra nařízeno ptát se jak blbečci do nekonečna a otravovat zákazníky. Dost často mě to odradí od delší doby strávené v prodejně a jen čekám kdy vybuchnu a budu hystericky vřískat na celou prodejnu, že už jsem to řekla tamté slečně a dvou dalším tak ať mě kurva nechá si v klidu vybrat. Sem tam se jich tedy zeptám na nějakou chuťovku typu "Budete mít věci z plánované kolekce Tokyo Pop ze Sanrio spolupráce?" odpovědí je mi poněkud zaražený pohled a odpověď, že neví a zeptá se a následné velké NE.

Další krásný příklad proč je česká Sephora pěkně dementní najdete v článku jež vyšel před časem na Ordinary Life. Pominu-li povídání o přehlednosti věcí v košíku na netu u americké Sephory (česká stránky má ale zjistíte na nich prd, natožpak koukat na nějaký produkty), chci se věnovat bonusovému systému.

V čechách je krásným zvykem dělat z lidí blbečky a nabídnout jim nafouknuté nic. 5% a 10% sleva? Jako ORLY? Takže jako vy si koupíte věc za litr a oni vám milostivě pár korun sundaj? No to mě teda ani moc nedonutí tam nakupovat víc. Zvlášť když vidím zahraniční akce kde věčně visí cedule na něco s 50% slevou. Bohužel pro mě, se to týká kamenných krámů s korejskou kosmetikou. Americká Sephora by si taky nedovolila přijít s něčím takhle ubohým. Když už slevují tak solidněji. V čechách mě neskutečně pobavil Inglot podobně debilní akcí. Neslevovali procenta, ale když jste u nich nakoupili nad 1500kč, mohli jste si za 100kč koupit plastovou tašku s nápisem Inglot. Tak se ptám "CO JE TOHLE ZA LOGIKU?" Utratím někde 1500 a za odměnu si můžu koupit plastovou tašku s výrobní cenou max 20kč? Kdybych jí dostala tak to chápu, ale kupovat si jí?!

Nejvíc mě vyškolilo o předraženosti českých Sephor sérum od Estee Lauder co jsme kupovali v Japonsku kamarádově mamce. Bylo o 2000kč levnější než tady. Ona si ho v čechách nikdy nekupuje, často jezdí na dovolenou, takže buď letiště nebo americké Sephory to jistí.

Tím končím dnešní hate článek. Dodávám, že stejně do té pitomé Sephory lozit budu. Mimochodem mám odtamtud celé dvě paletky. A dál budu prudit blbýma dotazama v marné naději, že tím něco změním.

Dariya: Child Lip Cream - balzám co nedělá vůbec nic

V nákupním poblouznění jsem si bez vědomosti co kupuji, pořídila balzám na rty s neskutečně roztomilým obalem. Dělá se v několika variantách a zaplať pánbůh jsem narazila jen na ten jeden, jinak bych doma měla tyhle zbytečnosti tři.

Dariya: Child Lip Cream se vyrábí ve variantách grape, strawberry a čistá varianta bez vůně/chuti. Tu mám já.

grape

strawberry

Na první pohled fakt krásnej balzám, kterej bych s radostí nosila v kabelce s sebou. JENŽE po rozdělání a prvním použití jsem zjistila, že to nedělá naprosto vůbec nic (krom toho že to vypadá neodolatelně).

fragnance free

Jediný pocit který při natírání rtů mám, je intenzivní pocit jako bych si drbala o rty svíčkou. Necítím na nich naprosto nic krom jakéhosi voskového povlaku. Hydratace nebo jakýkoliv jiný efekt než vosková pusa se prostě nekoná.

Jako já vím, je to pro děti a výrobky pro děti nebývají moc funkční, takže co bych jako chtěla že jo? No chtěla bych aby to třeba fungovalo! Má to v názvu lip cream, tak proč mám pocit, že kdybych do toho píchla knot, tak to bude klidně fungovat jako svíčka.

Navíc v promo kecech říkají jak to zabraňuje vysušování dětských rtů, udrží je to hydratované, krásné, hebké a já nevím co ještě. Cena na sasa.com je 3.70$ a to fakt není úplně málo za tuhle blbost. Takže tenhle balzám fakt už nikdy, nikdy, NIKDY víc.

Prosím napište mi do komentářů, že nejsem sama kdo má poslední dobou smůlu na kosmetiku. Hoďte mi tam nějaký vaše průšvihový záležitosti a veselý příběhy ať si zvednu náladu a pobavím se.

Dove: Oil Foam Cleansing

Asi nejhorší věc na odličování co jsem kdy měla je tahle podivná olejová pěna od Dove. U nás jí teda v drogériích nenajdete, ale ve světě asi jo. Moje je (překvapivě) ještě z japonských zásob. Takže až nám jí tu časem s velkou pompou zavedou, budete po dnešním článku vědět, že si jí fakt kupovat nemusíte.

Obal vypadal lákavě, není to moc vidět ale na vrchní nálepce je pani co si odličuje oči jemnou a nadýchanou pěnou a patrně jí to vůbec nepálí a nemusí to nijak drbat. Ke všemu je to přeci Dove a ten nemůže být špatný....sem si říkala když jsem to házela do košíku.

A takhle si tu žijem

Zas jsem poslední dobou až moc narážela na fotky různých zákoutí bytů blogerek. Bože já to tak nesnáším! Deptá mě to protože mám pocit, že není reálné mít tak hezky naklizeno a ještě mít totálně bílý nábytek potažený sněhobílýma látkama, nikde ani zrnko prachu nebo nečistot. Netuším jak to dělají, jestli před focením všude uklidí, utřou prach a všechno načančají. Já vám ukážu sondu do blogerčina bytu jakou jste ještě neviděli. Ano bordel, nepořádek, prach, kosmetika, to vše bude v dnešním článku.

Bohužel můj foťák trval na tom, že je doma příliš šero a tudíž je noc a musí fotit s bleskem. Vysvětlit mu, že je poledne a tudíž nemůže být noc a má dělat hezký fotky bez blesku, se mi nepovedlo.

Mé krásné pracovní i odpočinkové místo, tedy komp a starý stůl zabraný mému muži protože je tak skvěle velkej. Na židli stará teplá mikča, páč večery jsou chladné žejo. Jeden z několika šatníků s haldou šatů, sukní a tak. Černá hromada v levo jsou rockband bubny zaházené aktuálně nošeným oblečením, krabice za tím jsou šatník č.2 a cosplaye. Bordel před černou hromadou jsou tašky, kabelky a batohy co nemám kam dát. Pod stolem, okolo stolu a na stole vidíte hromady kosmetiky kterou nutně potřebuju a používám.

Můj první Memebox: Superbox #59 Halloween Special

Všichni pořád píšou o různých Beauty boxech a podobných krabicích, tak jsem si řekla, že to zkusím taky. Obvykle mě takové věci nechávají naprosto chladnou, jelikož mám pocit, že v nich nikdy není nic zajímavého, ale tak když je to Halloweenská edice, tak by se mi snad mohlo poštěstit.

No co vám budu vyprávět, už od chvíle kdy mi pošťák předal balíček jsem začla mít podezření. Čekala jsem krabici jak hrom a dostala takovýho malýho mrzáčka 16x16cm. Jako jo, měl to být děsivý Memebox, ale čekala jsem děsivost trochu jinačí. Po rozdělání se mé tušení potvrdilo.

Skinfood: Black Raspberry Eye Cream (Wrinkle care)

Řekla jsem si, že už mi táhne na třicet a měla bych se teda začít preventivně udržovat. Takže jsem nelenila a objednala krém co měl v názvu eye a wrinkle a vypadal aspoň trochu hezky. Přiznám se, že Skinfood není zrovna značka kterou bych nějak vyhledávala. Ujíždím na mnohem sladších baleních a tohle přírodně a dospěle se tvářící, byla trochu rána na slepo.

Krém je vlastně z celé řady, ale tak zas tolik péče jsem v boji proti budoucím vráskám podstupovat nechtěla. Kupovat devět produktů abych měla celou řadu, když ani nevím jestli je ten krém dobrý...

Na první pohled jsem si balení zamilovala. Ta sundavací papírová část ovázaná dalším papírem byla hezká, jen trochu blbá v tom když za to člověk vzal, moh krém vyklouznout a rozflákat se. Skoro se mi to povedlo. Takže papír šel raději pryč a zbylo to skvělé korkově vypadající víčko a skleněný kalíšek. Přiznám se, že mi dělá fakt dobře to víčko ošahávat, je ze super materiálu.

Vůbec celé je to prostě pěkně zpracované, včetně obrázků. Jen to má takovou nevýhodu, že bez špachtle se do krému moc nedostanete. Je to vážně prťavé balení obsahující 25g krému. Cena na ebay je 350kč. V téhle cenové hladině, asi najdete i jiné oční krémy i když nejspíš ne s tak super balením.

No a dostáváme se ke kameni úrazu. Krém je hodně, hodně, hodně hutný a v jakémkoliv množství ho namatlám na oči tak mám prostě pocit, že tam část zůstane, lepí a vydrží až do rána kdy jí zase smývám. Ke všemu i po víc jak půl roce používání mám pocit že se mi minivrásečky okolo očí spíš prohlubují, než že by měli tu slušnost a zmizeli nebo se tvářili, že se nezvětšují.

Vůni krém nemá špatnou, ale že bych z toho cítila nějakou záplavu malin říct nemůžu. Takže ani ta to nezachrání.

Pokud chcete nějaký krém na oči a chcete bojovat s vráskama, tak tenhle můžete s klidem vynechat. Fakticky za ty prachy nestojí.

Novinky - Etude House: My Castle Hand Cream

Před pár dny se na facebooku objevila zpráva o nových krémech na ruce od Etude House. Po strašně dlouhé době můžu zas konečně napsat článek o nějakých novinkách. Nevím proč bylo teď takové mrtvé období a krom pár hloupostí nikdo nic novýho nevydával.

Na obrázku co uveřejnili na fb, můžete porovnat velikost krému. Pro zajímavost dodám, že to prý je z korejského dramatu You're so Lovable / My Lovable Girl, takže product placement jež patrně osloví spoustu žen. Mimochodem včera jsem koukala na tříhodinový indický superhrdinský film jménem Krrish a taky tam měli spoustu nenápadného a zábavného product placementu, akorát na Tide a Lays. Nechybělo ani vlání vlasů hlavního hrdiny, létání v korunách stromů a trocha bolywoodského zpívání a tancování. S trochou alkoholu a pár přáteli po ruce vám to můžu jen doporučit. Poznámka pro pány, ve třetím díle (ano opravdu jich to má víc) bude i roštěnka v latexu.

Yankee Candle vosky

Po očekávané hysterii týkající se Yankee Candle a důrazném přesvědčování mé osoby jak moc se to vyplatí a je to skvělý, jsem si řekla, že vám udělám radost a teda to vyzkouším abych mohla dál říkat jak se to nevyplatí a je to předraženej navoněnej vosk i po tom co to zkusím.

Takže jsem nelenila a naklusala nejprve do Knih Dobrovský v Arkádách na Pankráci. Po zjištění, že tam maj velký kulový jsem se přemístila do Superstore v DBK Budějovická a tam toho měli o něco víc (i když to je pořád tak 1/10 toho co je na českém eshopu nemluvě o americkém).

Po asi 10ti minutách trapnýho očuchávání vosků zabalených v igelitu jsem mohla říct asi toto: "Třetinu vůní necítím protože jsou asi moc slabé a neprojdou skrz igelit, pár se jich už dokonce drolí jak tam jsou dlouho. Další třetinu cítím až moc a neumím si představit, že by mi to smrdělo doma. Zbylá třetina se dá rozdělit na ty co mi celkem voněli a ty co páchli jak vůně na hajzlík."

Vzhledem k tomu, že je podzim, vybrala jsem něco co mi vonělo podzimně. Halloween edice sice taky měli, ale popravdě mi nevoněla žádná z nich. Holt nejsem člověk kterému by voněla sladká kukuřice, marshmellow nebo pačuli (nevim co je pačuli, nikdy jsem to nepotkala naživo, umim si jen vygooglit obrázky, ale jsem si jistá že mi vosk který měl v popisu pačuli smrděl po 100x zesílené mátě a meduňce).

Takže na zkoušku teda vyhráli Amber Moon a November Rain. Na webu k nim píšou tohle:

Okouzlující hřejivá zlatá ambra, nesoucí se na vlnách večerního vánku s dotekem smyslného pačuli a santálového dřeva. Tato vůně dokonale podtrhne večerní odpočívání nebo vaší důvěrnou schůzku s někým blízkým. Vůně pačuli má afrodiziakální a antidepresívní efekt. Olej z pačuli má pižmově sladkou, silně kořeněnou a bylinkovou vůni. Rostlina pochází z Malajsie a Indie. Santálové dřevo je další vonnou složkou svíček Amber Moon.

(Listopadový déšť) Svěží dech podzimu. Chladivá a vzdušná vůně vlhkého spadaného listí, hřejivé ambry a čistého vzduchu. Intenzita vůně je silná.

No ehm....takže po přinesení domů jsem teda rozdělala ten Amber Moon protože mi padnul jako první do ruky. Švihla ho do aromalampy a očekávala zázrak. Tak po 5ti minutách jsem si všimla, že aromalampa začíná jaksi přetékat a to je odtátá teprv půlka toho zatracenýho vosku. Doprčic proč mě nenapadlo, že se to nerozpouští nějak hrozně postupně pomalu ale takhle brutálně najednou. Proč mě nenapadlo, že se to tam nemusí vejít? Jsem blbá! Vyndavám ten ještě nerozpuštěnej tuhej kousek a povede se mi pokapat voskem ubrus. Jdu googlit jak dostanu vosk z ubrusu.

Takže po vyžehlení ubrusu a sundání posledních zbytků vosku z něj, cca 15min od zapálení svíčky, zjišťuju, že mě začíná bolet hlava. Hmm že by to bylo tím, že žiju v garsonce a už je to tu solidně provoněný a já to nevnímám? No mohlo by to být tím. Sfoukávám svíčku a jdu vynést odpadky.

Skvělý! Na chodbě se můj nos vzpamatoval a po vstupu do bytu cítí něco jako pouťové bonbony. Takže kulový Amber Moon s vanoucí ambrou, smyslnym pačuli a santalovym dřevem, ale normální sladký bonbóny.

November Rain jsem zkoušela o pár dní později než Amber Moon a pro změnu byla solidně zklamaná. Nějak se nekonal pocit spadaného listí ani hřejivé ambry a čistého vzduchu, za to se konal velmi silný pocit vůně na hajzlík. Já snad musím mít nějaký trauma z dětství, které si nepamatuju. Nechápu jak to dělám, ale cítím něco mezi těžkou tlející květinovou vůní a oceánem....takže přesně ty hajzlíkový vůně.

Vůně se v bytě dokáže udržet pěkných pár hodin, bohužel my jsme zvyklý skoro pořád větrat, takže ve chvíli kdy otevřu okno je do hodiny všechno pryč.

Je pro mě hodně důležité si moct vosky očuchat, protože jsem ve vůních opravdu vybíravá a občas i u toho u čeho bych čekala, že mi to bude vonět, mi to nevoní. Takže objednávání přes eshop u mě asi nehrozí.

Dobrá uznávám, že aspoň malá část Yankee Candle k něčemu je. Nicméně pořád tvrdím, že je to předraženej vosk a ty svíčky bych si prostě nekoupila. Hodně se mi líbí doplňky co maj na amerických stránkách. Některé aromalampy jsou fakt hezký (a některý příšerný). Stínítka na svíčky jsou taky fajn. Ať už ty co vypadaj jako lampičkový nebo ty co vrhají stíny. A o svícínkách ani nemluvím. Vlastně asi jediné co by mě donutilo si koupit Yankee Candle svíčku by bylo příslušenství.

Etude House: Moistfull Collagen enriched cream

Jsem trochu smutná, protože už mi téměř došel můj oblíbený krém. Oblíbený byl tedy hlavně kvůli úžasnému balení, ale ani ten obsah nebyl špatný. Tohohle velkýho 100ml macka jsem používala skoro rok než jsem se dostala na dno. Právem měl tedy přízvisko Jumbo a byl speciální edicí od Etude House. Splašila jsem ho na testerkorea za nějakých 450kč. Normálně se dělá v menších, tuším že polovičních baleních.

Krém samozřejmě nevyšel jen tak, ale vyšli s ním ještě dva bráškové, vzhledem k tomu, že se stejně už asi nedají sehnat, nemá cenu se o nich víc rozepisovat. Jeden byl s aloe a druhý nebyl tak enriched jako tenhle.

Průhledná plastová krabička se Etude House povedla a člověk musel obdivovat. Po rozbalení prvního obalu musel obdivovat i provedení krabičky krému.

Krém samotný byl poměrně příjemný, dobře se nabíral, roztíral i vsakoval. Hodnotila bych ho jako lehčí, ale dostatečně výživný krém. Nepovedlo se mi s ním zázračně omládnout, ale rozhodně to byl příjemný zážitek se s ním mazat.

Ke všemu, aby se mi po něm víc stýskalo, i pěkně a nevtíravě voněl. To je věc s kterou mívám problémy. Jsou výrobky, které prostě nemůžu používat kvůli brutální parfemaci. Krásným příkladem by mohli být Dermacol Aroma Rituals, snesla jsem jen meloun a ostatní pro mě byl převoněnej, nepoužitelnej hnus.

Takže výsledek je asi jako vždy když píšu recenzi na Etude House. Některé výrobky mají naprosto skvělé a některé jsou na nic. Tohle je ta kategorie naprosto skvělé. Nezbývá mi než doufat, že před vánocema zas vydají nějakou epickou edici.